Anglický setr

Anglický setr měří 61 až 68 cm. Má dlouhou, hedvábnou srst, o kterou je třeba pravidelně pečovat, aby zabránit plstnatění. Zbarvení bývá černobílé, oranžovobílé, hnědobílé nebo trikolorní. Elegantní, silné, pracovité plemeno využívané jako výstavní, lovecké či společenské. Je přítulným, učenlivým psem rodinným, vyžadujícím dlouhé pobyty v přírodě a dostatek pohybu.

Anglický setr a setři pocházejí křížením pointera se španěly, ale také francouzskými a španělskými ohaři, jehož cílem bylo zaručit zachování vrozené vlastnosti – zastavení před zvěří.

Takto se uplatňoval Anglický setr a ostatní setři v dobách, kdy se zvěř chytala do sítí a lovečtí psi zůstali v této poloze přikryti sítí spolu se zvěří. Poté byl Anglický setr chováni pro lovecké vlastnosti bez ohledu na vzhled. Setr byl využíváni především pro kvalitní „vystavování“ a hledání drobné zvěře jako koroptve a křepelky na velké vzdálenosti. Na aportování zvěře střelené byli používáni spíše španělé a především statnější retrívři.

Tělo Anglického setra je velmi elegantní, mrštné, pokryté krásnou dlouhou hedvábnou srstí. Zezadu na hrudních končetinách Anglického setra jsou vytvořeny „praporce“, na pánevních „kalhoty“ a na ocase „vlajka“. Hlava Anglického setra je dlouhá, nikoli však špičatá nebo úzká, lebka kulatá. Charakteristický je u Anglického setra velmi dobře znatelný týlní hrbol a výrazný stop. Oči setra jsou hnědé, podle zbarvení mohou být i světlejší. Podle standardu se Anglický setr řadí mezi střední velikosti plemen, výška psa by měla být v rozmezí 65 až 68 centimetrů v kohoutku, to odpovídá váze 27 – 30 kg, feny jsou menší, 61 – 65 cm s 23 – 28 kg.

Anglický setr má hrdé držení těla a pohybuje se elegantně a mrštně, v běhu je na něj nádherný pohled. Často je proto Anglický setr označován za „psího aristokrata“. Vášnivě miluje lov. Anglický setr má výborně vyvinutý čich, je vytrvalý a spolehlivý. V poli pracuje setr „s vysokým nosem“, při správném a pevném vedení je setr dobře ovladatelný, klidný a přesný. Anglický setr se využívána poli, ve vodě a v poslední době i v lese, kde se mu též celkem daří, byť lépe je uzpůsoben pro první dvě prostředí. Jeho původnímu stylu práce se ale více podobají soutěže typu Field Trial anglických ohařů – tzv. zkoušky dalekého hledání.

Anglický setr je ze všech setrů nejklidnější, nejsnáze vycvičitelný a miluje děti. Je proto vhodný do rodiny. Hlídá a hlasitým štěkáním upozorňuje na vetřelce, nicméně v jeho případě zpravidla platí pravidlo, že „pes který štěká, nekouše“.

Anglický setr je živý a plný energie a vyžaduje důsledný výcvik, pevnou ruku a trpělivost. Anglický setr potřebuje spoustu pohybu, nejlépe při lovu, pokud to není možné, tak spoustu pohybu na volném prostranství a dlouhodobou pozornost a hry, naopak nesnáší nudu a samotu.

Setr je vhodný jako doprovod při běhání, lze s ním plavat či využívat ho ve „psích sportech“, jako je canicross, bikejorging, skijorging, dogtreking a jiné. Mnozí cvičí svého setra na kynologických cvičištích spolu se služebními psy ve sportovní kynologii (obrana, poslušnost, stopy, nebo také záchranářská činnost). Možné je též např. soutěžit v „Tanci se psem“ či pomáhat starým nebo nemocným lidem a dětem pomocí canisterapie. Jelikož canisterapie ovšem pro psa nepředstavuje dostatečně fyzicky náročné vyžití, je vhodné jej nejprve pořádně unavit. Snáší se dobře s ostatními psy, ale jelikož je Anglický setr lovecký pes, na jiná domácí zvířata musí být zvykán postupně.