Barvínek

 

Barvínek (Vinca), v minulosti též nazývaný brčál, je rod rostlin z čeledi toješťovité. Barvínky jsou vytrvalé byliny a polokeře s jednoduchými, celokrajnými, vstřícnými listy a pohlednými, nejčastěji modrofialovými květy. Rod zahrnuje 6 druhů a je rozšířen v Evropě, severozápadní Africe a jihozápadní Asii. V České republice roste jediný druh, barvínek menší. Barvínky mají význam v lékařství a jsou pěstovány jako okrasné rostliny. Barvínky jsou vytrvalé byliny nebo řidčeji polokeře.

Lodyhy jsou poléhavé nebo řidčeji přímé, na bázi dřevnatějící. Obsahují vodnatou šťávu. Oddenek je dlouze plazivý. Listy jsou jednoduché, vstřícné, kožovité, krátce řapíkaté až přisedlé, celokrajné, bez palistů. Listy jsou většinou stálezelené, řidčeji na zimu odumírají i s nadzemní částí stonků (např. barvínek bylinný). Květy jsou jednotlivé (výjimečně ve dvoukvětých vrcholících), úžlabní. Kalich je drobný, bez žlázek, s krátkou trubkou a dlouze zašpičatělými kališními cípy. Koruna je nejčastěji modrá až fialová, řidčeji červená nebo bílá, řepicovitá, s válcovitou korunní trubkou. Okraje korunních laloků se překrývají směrem doleva. V ústí korunní trubky jsou chlupy nebo šupiny. Tyčinek je 5 a jsou nitkami přirostlé v dolní polovině korunní trubky. Gyneceum je svrchní, složené ze 2 volných plodolistů. Čnělka je nitkovitá, zakončená hlavatou, na konci hustě chlupatou bliznou. Pod bliznou je prstencovitý val. Plodem je souplodí na bázi srostlých, válcovitých měchýřků. Měchýřky pukají břišním švem a obsahují úzce elipsoidní, lysá semena.