Pohádka o kohoutkovi a slepičce

 

Pohádka o Kohoutkovi a Slepičce: Tajemství Barvitého Rána

Žila jednou v malé vesničce na kraji lesa slepička jménem Klára a kohoutek, který se jmenoval Karel. Byli nejlepšími přáteli a společně prožívali radostné chvíle na své farmě. Klára měla nádherné hnědé peří, zatímco Karel se chlubil pestrobarevným hřebcem a nádherným hlasem, kterým vždy ráno vítal nový den.

Jednoho dne, když slunce právě vstávalo a svítilo na oblohu, přišel na farmu záhadný pták s pestrým peřím. Bylo to ptáče s názvem Ráneček, který přinesl s sebou kouzelné semínko. Ráneček věděl, že Klára a Karel jsou nejen skvělými přáteli, ale také duší svého hospodářství, a tak jim dal toto tajemné semínko s tím, že to přinese něco úžasného.

Slepička Klára a kohoutek Karel byli zvědaví a rozhodli se semínko zasadit na speciální místo, které jim Ráneček ukázal. Každý den se o něj starali, zalévali ho a těšili se na to, co z něj vyroste. O pár dní později začala země kolem semínka sytit barvami, které se jindy neviděly.

Když semínko vyrostlo, objevila se z něj nádherná kytička s barvami, jaké vesnička ještě nikdy neviděla. Byly to barvy, které přinášely radost a štěstí všem, kdo se na ně dívali. Kohout Karel, slepička Klára a všechna zvířata na farmě byla unešena krásou kytičky.

Ovšem Ráneček měl ještě jedno tajemství. Při zpěvu písně, kterou zpíval, dokázal barvy kytičky proměňovat a vytvářet nové a nové vzory. Celá vesnička si začala scházet u farmy, aby poslouchala Karelův krásný zpěv a obdivovala nádherné barvy, které kytička vytvářela.

A tak slepička Klára a kohoutek Karel žili šťastně na své farmě, sdílejíce krásu kytičky s celou vesnicí. Ráneček někdy přiletěl, aby poslouchal jejich přátelství a obdivoval, jak se barvy rozsvěcují na obloze. A když slunce zapadalo a noci pokrývaly vesničku, zpívali si všichni spolu píseň o přátelství, barvách a tajemstvích, která se ukrývají na farmě pod svítícím měsícem.

Pohádka o kohoutkovi a slepičce se Vám snad líbila.