text pohádky o kohoutkovi a slepičce

Pohádka o Kohoutkovi a Slepici

Bylo neobyčejně krásné venkovské odpoledne v malé vesnici, kde žili různí ptáci. Mezi nimi byli také kohoutek jménem Kája a slepice jménem Štěpánka. Oba byli veselí a šťastní ptáci, kteří sdíleli společný dvorek pod starým jabloňovým stromem.

Jednoho dne, kdy slunce zářilo na obloze a květiny rozkvétaly, se Kája rozhodl překvapit Štěpánku. Přistoupil k ní s radostným kukátkem.

"Štěpánko, mé milované slepičko, mám pro tebe něco zvláštního," zvolal Kája s radostným pohledem.

"Opravdu?" odpověděla Štěpánka s radostí v očích. "Co to je, Kájo?"

Kája přinesl malou krabici, kterou pečlivě otevřel. Z ní vyskočil malý plyšový slepiččin kamarád. Štěpánka se rozesmála a objala Káju.

"To je úžasné, Kájo! Děkuji ti za tak krásný dárek," řekla štěstím a políbila ho na zobák.

Od té chvíle byli Kája a Štěpánka nerozluční. Společně procházeli lukem, sbírali barevná vejce od slepic v vesnici a tancovali pod jabloňovým stromem.

Jednoho dne však vesnici zahalila smutná zpráva. Místní kočka kořistila slepice, a Štěpánka byla ohrožena. Kája se rozhodl ochránit svou milovanou slepici a vyrazil do vesnického stavení, kde kočka sídlila.

S odvahou a chytrostí se Kája postavil kočce a požádal ji, aby nechala vesničany na pokoji. Kočka, dojatá odvahou malého kohoutka, souhlasila a od té doby se stala přítelkyní celého ptactva.

Když se Kája vrátil do vesnice, byl oslavován jako hrdina. Vesničané si uvědomili, že odvaha a láska mohou překonat všechny překážky. Kája a Štěpánka si společně užívali klidný život, obklopeni láskou svých přátel.

A tak žili kohoutek Kája a slepice Štěpánka šťastně až do konce svých dnů, přinášejíce do vesnice radost a lásku. Jejich příběh se stal legendou, která se vyprávěla generacím, a jejich jména byla vepsána do srdcí všech, kdo měli tu čest je poznat.